Úvodní stránka

Rozdíly mezi rasami

Romové v ČR

Judaismus jako skupinová evoluční strategie

Eugenika

Rozdíly mezi muži a ženami

Radikální feminismus

Sociální vědy

Náboženství

Varia

Sponzoři

Kontakty

Diskuzní fórum

Psychologický průvodce Prahou

e-mail

Bude se situace Romů v ČR zlepšovat?

Ano(135)   Ne(419)

Tato sekce se zabývá analýzou situace romské menšiny v ČR. Probíraná témata jsou součástí připravované studie Psychologie Romů. Vycházíme z toho, že Romové jsou jako skupina tzv. r-stratégové. Takzvaná r-strategie se uplatňuje v nejistém, rychle se měnícím prostředí s nedostatečnými prostředky pro život.

Obecně se dá říci, že organismy žijící v těchto podmínkách:

Mají více potomků (sází na kvantitu - vyšší maximální rychlost množení, rozmnožují se dříve, potomci nejsou příliš životaschopní, velikost populace silně kolísá v čase).

1. Méně se věnují jejich výchově.
2. Mají slabší sociální vazby.
3. Praktikují riskantní způsoby chování (např.u lidí zvýšená kriminalita).
4. Vyšší míra agresivity a soutěživosti.
5. Kratší průměrná délka života.
6. Mívají menší tělesné rozměry.
   

1. Metaanalýza výzkumů IQ

Provést metaanalýzu výzkumů IQ u romské populace s příhlédnutím k jednotlivým složkám inteligence (verbální, performační).

2. Adopce

Provést výzkum, jehož jádrem bude srovnání (inteligence a osobnosti) romských a neromských dětí adoptovaných do neromských rodin.

Zdá se, že adoptované romské děti prospívají celkem dobře, tj. nijak významně se neliší od adoptovaných neromských dětí. Přestože dále uvedené výzkumy trpí několika metodologickými nedostatky (např. zahrnují i poloromské děti) a neměří IQ, je důležité je uvést (mj. proto, že jiné neexistují).

I.
Svobodová a kolektiv (1981) provedla důležitý výzkum, ve kterém se srovnávaly romské a neromské děti adoptované do neromských rodin. Výzkumný vzorek tvořilo 468 romských nebo poloromských dětí (tj. do 18 let) žijící v pěstounské péči či osvojení. Kontrolní skupina byla tvořena z 347 "párových" neromů (podle věku, pohlaví, druhu náhradní rodinné péče a délce jejího trvání)

Prospěch

Školní docházka byla sledována u vzorku 261 Romů a 215 neromů.

Typy navštěvovaných škol:

Obecně obě dvě skupiny měly asi 3,5x vyšší zastoupení ve zvláštních školách (u úhrnu populace se jedná asi o 3 % dětí).

Průměrný prospěch z českého jazyka:

Průměrný prospěch z matematiky:

II.
Koluchová (1992, s. 60) uvádí výzkum, ve kterém se v 80. letech sledovalo 60 děti v pěstounské péči (jak individuální, tak skupinové). Z celkového počtu 35 neromských potřebovalo zvláštní školu 8 (23 %), z 25 romských 9 (36%). Rozdíl nebyl statisticky významný.

Koluchová dále uvádí, že romské děti měly podstatně horší prognózu než neromské, jelikož se do pěstounské péče svěřují děti z nejhorších romských rodin. Kde je situace alespoň únosná, nechávají se v rodině (a některé čekaly v DD až do svých 3 let).

Literatura:

1. Svobodová, M., Kovařík, J. & Niederle, P. (1981): Cikánské děti v náhradní rodinné péči. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSR. Praha.
2. Koluchová, J.(1992): Psychický vývoj dětí v pěstounské péči. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Praha

3. Výkon a motivace

Mnozí autoři uvádějí, že Romové nejsou motivováni k řešení abstraktních úloh, mnohdy však prokáží velmi dobrý úsudek, pokud jde o dosažení vlastního prospěchu. Měly by romské děti lepší výsledky v inteligenčních testech, kdyby jim byla slíbena odměna?

4. V čem jsou lepší?

Existuje test/dovednost, ve které by byly romské děti lepší než neromské? Např. jsou skutečně více hudebně a pohybově nadané? Proč by měly být? Jakou selekční výhodu jim to v minulosti mohlo poskytovat?

5. Český Krumlov a vzdělání

Český Krumlov je považován za město, ve kterém je soužití Romů a neromů mnohem méně problematické než jinde a romská "sociopatie" je velmi nízká. Jaké vzdělanostní úrovně dosahují Romové v této "rasismus-free" oblasti?

6. Pocit osobní hodnoty

Obvykle se uvažuje o tom, že r- stratégové mají vyšší pocit osobní hodnoty než K-stratégové (zvláště se týká Afroameričanů). Platí to i pro Romy? Jaká je sebevražednost u Romů?

7. Mravní uvažování

V testech, které se pokoušejí měřit stupeň mravní vyspělosti (např. Kohlbergův test), má probant za úkol rozhodnout, které jednání je v daném scénáři eticky nejsprávnější. Jak by se v tomto typu testů umístili Romové, eventuálně jak by se takový test dal modifikovat na romskou populaci?

8. Sociální typologie Romů

Podle Hlubockého lze každého Roma zařadit do jedné z pěti sociálních skupin (kromě případů zařazení smíšeného, atypického a přechodného):

1. Vůdcové

Prezident, králové, vajdové, phuridajky (čarodějnice) a jejich náměstkové. U nás jsou slušnější z ad vajdů jakýmisi místními neškodnými barony. Jejich asociálnější typy koordinují nebo alespoň kryjí běžnou romskou kriminalitu. Maligní jsou prý zapojeni do tzv. zlaté mafie.

2. Romská elita

Vyspělá část Romů: vědci, učitelé, právníci, hudebníci, politici, lékaři, řemeslníci a jiní. Identifikují se jako Romové, ale obvykle žijí odděleně od "obyčejného cikánského plebsu". Domnívají se, že mají vyšší poslání v romském etniku, ale "skutek utek".

3. Slušní Romové

Pracují, slušně a kulturně žijí.

4. Romští bezdomovci

Do této skupiny se Rom dostane různými mechanismy:
- Vychovaný v dětském domově se Romům odcizí a neumí se k nim vrátit.
- Pochází ze subkulturnější romské vrstvy, vypracuje se výše, ale elita jej nepřijme a do své subkulturní vrstvy se vrátit nechce. Oba typy jsou relativními bezdomovci. Praví, jádroví bezdomovci v užším slova smyslu nechtějí mít nic s Romy společného. Chtějí se asimilovat, ale obvykle je majoritní společnost pro jejich romskou maladaptivitu nepřijme. Dopadá to tak, že se svých rodných bojí a gádže nenávidí.

5. Romský lumpenproletariát

Ve skutečnosti jediná subkulturní skupina romského etnika. z gádžovského pohledu jsou to "praví Romové". Žijí v romských osadách nebo polokočovným životem infiltrují svým typickým způsobem města i velkoměsta. Jsou k poznání na první pohled: typické národní oblečení, hlučnost, romština, odstup od dodržování gádžovských hygienických, kulturních a zákonných norem. Množí se geometrickou řadou. K tomu Hlubocký (v  roce 1988) vtipně poznamenává, že se ve 21. století stanou v ČSSR většinovým národem a tím skončí éra romologie a začne období gádžologického výzkumu.

Jaký je procentuální poměr mezi těmito skupinami?

9. Romové a Indie

• Jaký je přesný původ Romů? Tato otázka je důležitá z hlediska klimatické teorie. V určitých částech Indie (např. malarických) byly populace selektovány na r-strategii.
• Jak je sociálně úspěšná ta část Romů, která zůstala v Indii.
• Jak se liší indické kasty v IQ (a jiných charakteristikách, např. svědomitosti)? Romové v Indii patřili k nejnižší vrstvě společnosti - je možné, že již tehdy byly mezi těmito vrstvami genetické rozdíly v inteligenci apod.

10. Asimilace

Asimilují s majoritní společností spíše muži nebo ženy? Vzhledem k nižšímu sex ratiu u Romů (více žen než mužů) by se dalo očekávat, že asimilovat budou spíše ženy. Na druhou stranu větší sociální mobilita se častěji vyskytuje u mužů, a tak lze předpokládat, že úspěšní romští muži budou mít více možností k asimilaci.

11. Selekční tlaky

Které selekční tlaky působily na Romy? Jinými slovy: Které vlastnosti Romů se v průběhu jejich specifické historie pronásledování ukázaly jako nejdůležitější k přežití? Pokud to byla inteligence, měli by mít Romové vyšší IQ. Jak se však zdá, jiné faktory, které vedly k snížení průměrného populačního IQ, byly silnější.

12. Genetika

Které genetické poruchy se vyskytují u Romů častěji než u neromů? (např. jaká je frekvence genetické poruchy způsobující tzv. syndrom narušené závislosti na odměně).

• Bylo by možné zavést předmanželské poradny, ve kterých by se zjišťovala genetická vhodnost partnerů jako rodičů?

13. Vědecké výzkumy a politická korektnost

V části Sociální vědci v ČR (TSV) bylo uvedeno, že sociální vědci se chovají "politicky korektně". Jako jeden z příkladů byla uvedena Dr. Laubeová, která mj. v souvislosti s Romy uvedla:

"….žádné vědecké výzkumy nedokazují jejich méněcennost. Právě naopak, v případě schopnosti učit se cizím jazykům jsou Romové talentovanější (výzkumy ukazují, že hudební nadání pozitivně koreluje se schopností učit se cizím jazykům, navíc jsou romské děti častěji bilingvní než české."

Pomíjíme skutečnost, že Laubeová používá naprosto nevhodného výrazu ("méněcennost"). Důležité je vědět, jaké vědecké výzkumy má na mysli. Na dotaz uvedla, že vychází:

• z prací S. Goulda, např. Jak neměřit člověka;
• z několika diplomových prací studentek oboru romistika na FF UK;
• v případě schopnosti Romů se lépe učit cizím jazykům se odvolává na názor naší romistky M. Hűbschmannové.

Dále Dr. Laubeová poslala e-mail, ve kterém zmínila některé další zdroje. Před odevzdáním rukopisu knihy nebylo možno do těchto pramenů nahlédnout, proto je uvádíme zde a o jejich obsahu budeme později referovat:

1. Korelace jazykového a hudebního nadání: slovníkové heslo o bilingvismu ve Světové encyklopedii o menšinách.
2. Diplomové práce L. Vikové a H. Jiřincové (k dispozici v "Nadaci nová škola"), diplomová práce slečny Hobzové (Fakulta sociálních věd).
3. Neformální rozhovory a korespondence s lidmi, kteří se romskou problematikou zabývají.
4. Srovnávací výzkum Open Society Fund (informace je možno získat v pražské pobočce OSF).

V každém případě se podle našeho názoru nejedná o příliš velký vědecký záběr. Další otázkou by mohlo být, proč nejsou tyto "vědecké výzkumy" více popularizovány a neslouží jako argument proti lidem, kteří si myslí, že Romové jsou v některých ohledech méně nadaní než neromové.

Doporučená literatura:

1. Romové v České Republice (1945-1999)
2. Bakalář, P. (2002): Tabu v sociálních vědách

Download & Odkazy

Design IVTT